Lena Pinkasová: věhlasná ukrajinská léčitelka a čarodějka

Lenu Pinkasovou znám už téměř dvacet let. Jezdím k ní nebo ona za mnou, často si povídáme o jejím životě, způsobu léčení, jasnovidnosti a vizích budoucnosti. Zaskočila mě její předpověď povodní v Čechách, které posléze přišly. Překvapila mě skromností a touhou pomoci každému potřebnému. Před časem zvažovala nabídky na léčení v Kanadě a v Izraeli, které k mému překvapení odmítla. Prohlásila, že žije v naší zemi a tady chce pomáhat lidem, kteří její pomoc potřebují, zvláště po černobylské katastrofě, která prý „zamíchala kartami zdraví“ obyvatelstva téměř celé Evropy…

Leno, jednou jsi mi vyprávěla, že jsi léčila už jako dítě. Jak to tenkrát bylo?

To je pravda. Moje babička, prababička i její matka byly léčitelky, podle ústně dochovaných informací se naše rodina věnuje léčitelství již po 17 pokolení. Už jako holčička jsem slýchala, že naše prabába léčila v Petěrburku příslušníky carské rodiny, které Rasputin otrávil, aby si je pak k sobě připoutal tím, že jim následně „zachránil“ život. Já jsem už v pěti letech viděla kolem lidí auru, ale také i zvláštní světlo, které mi vyzařovalo z prstů, když jsem sledovala babičku při léčení. Jednoduše jsem cítila, kdo je zdravý a kdo nemocný. U nemocných jsem věděla, zda se uzdraví, nebo ne. Od svých dvanácti let jsem začala pomáhat babičce při léčení dětí. Asi tak od sedmnácti jsem si troufla na těžší nemoci u dětí, jako jsou psychické poruchy, pomočování, záněty středního ucha, ekzémy a alergie. Babička mi byla po celou dobu velkou oporou, radila mi a pomáhala. Od ní jsem se dozvěděla, jak pracovat s energiemi, kdy léčit a kdy neléčit, jak diagnostikovat auru. I když už jsem sama rozpoznávala různé druhy energií, babička mě kontrolovala a dá se říci, že svým způsobem také zkoušela.

Vzpomínáš si ještě na svého prvního dospělého klienta?
Byla to pětapadesátiletá žena s rakovinou plic. Lékaři jí nedávali žádnou naději. Byla po operaci plic, plná metastáz, velice hubená, zhubla o víc jak 40 kilo! První, do čeho jsme se pustili, bylo energetické očištění jejího domu. Následovaly 3 léčebné kúry. Každá kúra obsahuje 9 léčení bioenergií, pacient přichází třikrát týdně. Už během první kúry se podařilo zlikvidovat polovinu metastáz a rakovinových buněk v krvi. Po třech kúrách, což bylo cca po 2,5 měsících, byla zdravá. Lékaři ji vyšetřovali, zkoumali její krev a říkali, že se stal zázrak.

To jsi měla velký úspěch!
Já to tak nevidím. Jsem vlastně jen jakýmsi prostředníkem vesmírné, nebo chcete-li – boží energie, která mnou pouze prochází. Za vyléčení je vždy třeba děkovat Bohu. Ale začala jsem pak s ještě větší vírou léčit nemocné, kteří mě žádají o pomoc, a já cítím, že jim mohu pomoci. To poznám už při telefonním hovoru, kdy mi řeknou své jméno.

Jaké nemoci jsi už léčila?
Za ta léta snad už všechny, včetně rakoviny, leukémie, AIDS, cukrovky, roztroušené sklerózy, vředů a zánětů, šedého i zeleného zákalu či skřípnutých nervů na páteři…

Leno, říká se o tobě, že jsi i jasnovidka. Co je na tom pravdy?
Na dálku kontroluji, zda nemocný žije v energeticky čistém prostředí. Vidím také události, které se staly, i které se teprve stanou… Pomáhám si i tarotem, aby práce s klientem byla komplexní a přesnější.

A co tvé vize budoucnosti?

Před povodněmi jsem se ti svěřila s mojí tehdejší vizí, které se někteří lidé vysmáli. Lidé se mě často ptají i na dění ve světě a politické vize. Vše, co se děje u nás i ve světě, záleží zejména na politicích, kteří by se měli snažit vždy se diplomaticky dohodnout v zájmu míru a řádu nejen planetárního, ale i vesmírného. Měli by si uvědomovat svou odpovědnost i s karmickými důsledky. To by se věci okamžitě změnily k lepšímu. Stejné je to s přírodou. Dává nám najevo, že už nemůže unést zatížení, které jí způsobujeme. Člověk se snaží přírodu ovládnout, ale měl by se naučit žít s ní v souladu.

Co s tím můžeme dělat my, obyčejní lidé?

Nejúčinnější jsou modlitby a láska, která je největší silou ve vesmíru! Lidé by také měli změnit své priority. Konzumní společnost, která na jedné straně drancuje přírodní zdroje, na druhé nechá trpět, hladovět a umírat miliony chudých, není určitě to nejlepší. Jedno indiánské přísloví říká: ‚Přírodu nedědíme po předcích, ale máme ji jen vypůjčenou od svých vnuků.‘ Každý by měl začít sám u sebe, nemusí čekat, co udělají ostatní.

Příběhy napsané životem

Požádal jsem Lenu o zajímavé příběhy z její práce. Má jich hodně, vybrali jsme čtyři:

1. Na pozvání známého lékaře jsem jela do Prahy vyčistit jeho ordinaci, ve které se necítil dobře. Měl pocity úzkosti, únavy a celkové vyčerpanosti. Když jsem do ordinace vstoupila, viděla jsem jakoby průzračný film: hromadný hrob, do kterého osoby zahalené rouškami, ve vysokých botách a dlouhých rukavicích, házeli položivé lidi, kteří hned umírali. Jako by mi někdo našeptával, že šlo o mor v 16.století. Nemocnice, kde jsme byli, byla postavena začátkem 20. století. Ten lékař pak zjistil, že na tom místě byl skutečně společný hrob a nedaleko stál dokonce tzv. morový sloup.
2.  Jindy jsem přišla s manželem ke známým na návštěvu. Při překročení prahu toho domu jsem ucítila, jako by za mnou stála duše člověka. Řekla jsem známým, že tam někdo zemřel násilnou smrtí a jeho duše prosí, abychom ji pomohli dostat se z tohoto světa tam, kam ona patří. Později se potvrdilo, že šlo o mladého muže, kterého ubili sekerou vzdálení příbuzní a zakopali ho ve sklepě za to, že je údajně udal.
3. Známá si postěžovala, že špatně spí a má pocit, jako by v domě ještě někdo byl a chodil po půdě. Sotva jsem vešla na dvůr, hned jsem ucítila dušičku. Řekla jsem známé, že tam byl tak před 150 lety zabit muž. Měl dva nevlastní syny, kteří ho nenáviděli, protože ubližoval jejich matce, moc pil a tloukl ji. Synové ho shodili z lešení, když opravovali střechu. Ukázalo se, že vše je zapsáno ve vesnické kronice.
4. Přijeli za mnou klienti ze Švýcarska a ukazovali různé fotky ze svého kraje. Jedna mě velice zaujala. Na skále byla socha Panny Marie, opodál kříž. Já jsem z té fotografie vyčetla, že zde ve 12. století stál hrad, ve kterém žili bohatí šlechtici. Muž majitelky hradu poštval proti lidu vojáky. Lidé pak v noci hrad vypálili a všechny obyvatele zabili. Po nějakém čase se hrad rozpadl a na tom místě se každý rok zjevuje Panna Marie. Ti známí pak zjistili, že se tak skutečně stalo.

V prvních třech příbězích mne lidé požádali o pomoc. Poslala jsem „bludné“ duše tam, kam patří, a lidé se zde opět cítí dobře. Jsem připravena pomoci každému, kdo to bude potřebovat, ať už jde o léčení, či energetické čistění obydlí. Cítím to jako své poslání.

Zkušenosti pacientů

Následující výpovědi zveřejnili pacienti na videu.

• Milan V. z Č. Budějovic měl rakovinu prostaty. Léčil se u lékařů, poté absolvoval
• tři kúry u Leny. Od té doby nemá žádné problémy a velmi se mu také zlepšila funkce žil na obou nohách.
• Paní Eva léta trpěla se žaludkem, většinou na jaře a na podzim. Už po jedné kúře u Leny je v pořádku.
• Jaroslav J. z Hluboké nad Vltavou měl cukrovku. Z hodnot mezi 8–16 klesl cukr po přeléčení u Leny na 2,6. V moči míval kolem 3 a teď nemá nic.
• Pavel T. měl velké problémy s páteří. Mohl to být i zánět míchy. Bolest mu tak vystřelovala do nohy, že na ní nemohl ani stát. Lékaři doporučovali operaci, kterou odmítl. Jeho známému Lena pomohla, proto ji také vyhledal. Absolvoval čtyři kúry a cítí se po nich náramně dobře. Tvrdí, že je dnes schopen kdykoliv udělat přemet a cítí se v pohodě.

Více informací o Leně najdete zde: www.pinkasova.cz

Text a foto: Miloš Matula

Ukázka z knihy Hvězdy ezoterického nebe I. – Kniha plná energie

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.