Všichni lidé na začátku 21. století prožívají své životy plné událostí, proměn, vývoje svého okolí a sebe samých. Mohou využít nesčetných možností a příležitostí, které naše doba a enioanatomie nabízí. Tak tomu bylo i v minulosti a stejný obraz bude také v budoucnu. Jak napomáhá enioanatomie každému z lidí řešit denně rozmanité situace vedoucí k získávání životních zkušeností, je málo známé, tato problematika není prozkoumána. Člověk má kromě běžných každodenních radostí a starostí i své touhy, sny a plány. Mezi ně patří i snaha být zdravý, splnit si svá přání a mít možnost rozvíjet a uplatnit své schopnosti, což může být uskutečněno, pokud enioanatomie jemnohmotných těl bude základem eniopedagogiky, eniopsychologie, eniofyziologie, eniomedicíny a jiných eniologických oborů o člověku.
Moderní metody pedagogiky, psychologie, sociologie a medicíny nejsou vždy schopné adekvátně pomoci člověku v rozvoji jeho osobnosti, při nemocech fyzického těla, traumatech, a zvláště při onkologických, těžkých psychosomatických, psychovegetativních, psychických a jiných nemocech. Současná enioanatomie nabízí člověku znalosti pro vypracování technologií a metod rozvoje jeho osobnosti, výchovy, výuky, léčení, regenerace, rehabilitace a rekondice. Při jejich aplikaci člověk komplexněji a všestranněji rozvíjí a uplatňuje své schopnosti a dovednosti při minimální ztrátě času a bez jakýchkoliv negativních následků na své zdraví.
Mnoho lidí intuitivně tuší, co to jsou eniologie, enioanatomie, eniopedagogika, eniopsychologie, eniofyziologie a eniomedicína a jaký mají pro člověka význam. Podle obecně přijímané definice je lze popsat jako mezioborové disciplíny. Enioanatomie zkoumá stavbu, strukturu, uložení, topografii, tvary, vzájemné vztahy, holografické integrace, informačně-energetické hmoty, funkce a význam jemnohmotných těl lidí, jejich činnost na základě informačně-energetické příčinně-následkové podmíněnosti informačně-energetické vzájemné výměny s informačně-energetickými poli jednotlivých lidí, společnosti, přírody, živočichů, Země, noosféry, Vesmíru, duchovního Bytí a jakéhokoliv objektu vnějšího prostředí. Zvláštní pozornost věnuje enioanatomie morfogenezi fyzického těla, symbióze jemnohmotných těl s fyzickým tělem, holografické integraci jemnohmotných těl, informačně-energetické jednotě člověka a jednotě člověka s Vesmírem, vývoji člověka, rozvoji osobnosti, zdraví člověka, psychickým projevům, PSI-fenomenálním, mimosmyslovým a duchovním možnostem člověka a mnohému jinému, které moderní věda není schopna vysvětlit. Enioanatomie, eniofyziologie, eniopsychologie a eniomedicína zkoumají procesy vymykající se obecně přijímanému normálu, založené na fyzikálně nevysvětlitelných jevech (např. telepatie, radiestezie, psychometrie, telemetrie, regrese, jasnovidectví, telekineze, levitace, mimotělesná projekce, materializace, teleportace, PSI-fenomenální léčitelství aj.). Největší význam pro člověka má výchova, výuka, vývoj a PSI-fenomenální léčitelství technologiemi eniopsychologie a eniomedicíny, jejichž základem je enioanatomie jemnohmotných těl.
V úvodu je zmiňována snaha člověka být zdravý, jeho možnosti rozvíjet a uplatnit své schopnosti a splnit si svá přání. Těchto cílů lze dosáhnout vzájemně se doplňujícím použitím klasických a netradičních technologií bez rizika negativního dopadu na zdraví člověka. Je dosažení zmíněných cílů možné s pomocí znalostí enioanatomie jemnohmotných těl člověka a nejsou to jen prázdná slova a iluze? Odpověď je velmi jednoduchá. Je to realita, které lze dosáhnout použitím technologií eniomedicíny, eniofyziologie, eniopedagogiky a eniopsychologie nasměrovaných nejenom na vývoj jemnohmotných těl člověka, ale i na jeho výchovu, výuku, regeneraci, rehabilitaci, rekondici, léčení, rozvoj osobnosti, harmonizaci, zdokonalení vlastností, zvláštností, schopností, duchovnosti, duševnosti, funkčních možností, biologického, sociálního, ekonomického, společenského uplatnění aj.
Je možné sledovat následující jednoduchou logickou úvahu. Nejprve jedno obecně přijatelné a nezpochybnitelné tvrzení: vše je v pohybu, vyvíjí se, mění a směřuje k univerzálnímu cíli. V této chvíli není nutné zabývat se tím, k jakému cíli kdo nebo co směřuje. Lze jen konstatovat, že pohyb jako obecně pojatou veličinu lze zaznamenat změnou stavu nebo polohy za určitý čas. Pohyb a vývoj se projevuje jak u hmatatelných forem hmoty (jízda auta, pád kamene, tekoucí voda), tak i u již ne tak zcela dobře uchopitelných informačně-energetických jevů, jakými jsou vyšší psychická činnost, intelekt člověka, paměť, emoce, duchovno, rozvoj osobnosti, morální úroveň společnosti, informačně-energetické vzájemné ovlivňování člověka, přírody, společnosti, Vesmíru a duchovního Bytí, jejichž jednotou a základem jsou v člověku jemnohmotná těla a ve vnějším prostředí informačně-energetické pole Vesmíru. Jemnohmotná těla člověka a informačně-energetické pole Vesmíru představují jednotu a uskutečňuje se mezi nimi nepřetržitá informačně-energetická vzájemná výměna, vzájemně se ovlivňují a jsou ve vzájemné činnosti.
Lze položit otázku: „Je současná úroveň poznání jemnohmotných těl člověka již na svém vrcholu?“ Každý člověk odpoví různě a má svou pravdu. Tato individuální pravda je daná informačním obsahem jemnohmotných těl člověka, úrovní jeho vnímání, jeho fylogenetickým a ontogenetickým vývojem, jeho schopností otevřít se, přijímat a třídit k němu přicházející informace v nejširším slova smyslu. A právě člověk, který je schopný a ochotný vnímat své okolí, využívá ve svůj prospěch vše, co mu nabízí dnes využitelné poznatky vědy a zvláště pak enioanatomie jemnohmotných těl. Při návratu k otázce dosažené úrovně poznání jemnohmotných těl člověka je možné jednoznačně konstatovat, že ještě zdaleka není na svém nejvyšším stupni. To, že úroveň poznání roste a vyvíjí se, lze dokladovat srovnáním poznatků např. ze středověku a ze současnosti. Je možné porovnat obory „jasně viditelné a hmatatelné“ – biologii, medicínu, letectví, kybernetiku, stavitelství, strojírenství, fyziku apod., stejně tak lze sledovat vývoj i v abstraktnějších oborech, jakými jsou eniologie, eniocytologie, eniohistologie, eniofyziologie, enioanatomie, eniopsychologie, eniopedagogika, eniomedicína, sociologie, filozofie, teologie aj.
Kromě mnoha dalších oborů je to právě fyzika, která se významně podílí na rozvoji poznání lidstva, a je to právě fyzika, jež v 90. letech 20. století prokázala existenci nejjemnější vše prostupující hmoty – mikročástic. Prokázány jsou i další skutečnosti související s enioanatomií a eniopsychologií, např. existence jemnohmotných těl, duše (její hmotnost je 2,5 – 12 g), fotografie aury člověka a jiných živých i neživých forem hmoty, existence myšlenkových forem, energetické fantomy člověka, soliton (druh paměti vlastní tzv. nelineárním systémům), existence torzních polí, kde rychlost z nich vycházejícího záření je miliardkrát vyšší, než je rychlost světla. Existuje ještě mnoho dalších poznatků a důkazů. Stručný seznam některých poznatků z dávnověku, starověku a středověku a vědecky prokázaných skutečností novověku je uveden v kapitole 1.1. Historické kořeny enioanatomie v monografii Enioanatomie jemnohmotných těl člověka. Většina těchto důkazů byla zjištěna vědci a vědeckými metodami, tudíž jsou kdykoliv a kýmkoliv opakovatelné.
Zmíněnými jevy a na nich založenými procesy se zabývají mnohé vědní obory, především fyzika elementárních částic, eniologie, enioanatomie, eniopsychologie, eniomedicína aj. Některé z těchto vědních disciplín jsou v současnosti ve velkém rozmachu, otevírají lidstvu pohled na dosud málokým tušené horizonty a jemnohmotnou podstatu člověka. Nové obory – eniologii, eniocytologii, eniohistologii, eniofyziologii, enioanatomii, eniopsychologii, eniopedagogiku a eniomedicínu vnímá většina lidí pouze intuitivně. Znalosti těchto oborů se nacházejí mezi nebem a zemí, nejsou jen iluzí vytvořenou v mysli člověka, ale jsou objektivní jemnohmotnou realitou, kterou začíná odhalovat a zkoumat moderní věda, a kterou většinou zkoumá a využívá kvantová fyzika.
Lidské poznání směřuje k absolutnímu nekonečně mnohorozměrnému stavu poznání, který umožňuje člověku maximálně dosažitelný rozvoj jeho fyzického těla, všech jemnohmotných těl, intelektuálně-mentálních, psychoemocionálních, eniopsychologických, duchovních, profesionálních, sociálních, biologických a jiných vlastností ve všech úrovních Bytí, což mu umožňuje pronikat do všech úrovní vědomí člověka a Vesmíru, dosáhnout harmonie, vyváženosti hmotného a duchovního, jednoty pozemského, kosmického, minulého, přítomného a budoucího své osobnosti.
Právě lidé s eniopsychologickými a duchovními schopnostmi jasnovidění, jasnoznání a apriorních znalostí mohou pozorovat jemnohmotná těla, umí ve prospěch člověka využít poznatky o jemnohmotných tělech, které v současné době ještě nejsou vědomě využívány nebo si člověk plně neuvědomuje jejich reálnou existenci a možnosti jejich využití v pedagogice, psychologii, biologii, medicíně, vrcholovém sportu, sociologii, náboženství a v jiných oborech o člověku. Lidé obdaření zvláštními schopnostmi „vidí“ za dnešní horizonty poznání a proto mohou „spatřené“ nové poznatky o jemnohmotných tělech nabídnout svému okolí včetně možností jejich praktického použití pro člověka, společnost a přírodu.
Je důležité vycházet z profesionalizmu, kvality a účinnosti PSI-fenomenálních schopností. Při obecném pohledu na všechny jednotlivce nabízející své eniologické, eniopsychologické, psychotronické, parapsychologické a duchovní schopnosti, je možné tyto lidi rozdělit do tří základních skupin.
Do první skupiny patří ti, kteří si bohužel myslí, že disponují těmito schopnostmi, avšak předpoklady k nim mají velmi malé. Je malá pravděpodobnost jejich praktického využití, neboť nemají žádné schopnosti, protože mají nedostatečně vyvinutá jemnohmotná těla a nemají dostatečný informačně-energetický základ pro projev těchto schopností. Pokud nějaké mají, pak je neumějí správně používat, jejich působení nemá žádoucí účinek, nevědí, na informačně-energetickém základě kterého jemnohmotného těla se projevují a která jemnohmotná těla posilují jejich projev. Proto je nutné dát těmto lidem možnost a čas, aby dostatečné vyvinuli svá jemnohmotná těla, rozvinuli své PSI-fenomenální schopnosti, a neodsuzovat je za šarlatánství.
Druhou skupinu tvoří lidé, kteří jsou těmito schopnostmi obdařeni a umí je používat ve prospěch člověka, společnosti a přírody. Většinu činností provádějí na základě intuice, mimosmyslového vnímání, praktické zkušenosti apod., ale nedostalo se jim dostatečné výuky v oblastech eniologie, enioanatomie, eniopsychologie, eniomedicíny a nemají adekvátně vyvinutá jemnohmotná těla pro specifiku určité činnosti.
Do třetí skupiny je možné zařadit eniopsychology, psychotroniky a léčitele, kteří se svému poslání věnují na profesionální úrovni včetně podrobného teoretického studia, přípravy a znalostí v oblastech anatomie, morfologie, fyziologie, psychologie, sociologie, pedagogiky, medicíny s eniologickým základem aj. Zvláštní pozornost tito lidé věnují enioanatomii jemnohmotných těl člověka. Znalosti a schopnosti praktického využití těchto oborů umožňují jejich integraci a tím i pochopení podstaty enioanatomie, eniofyziologie, eniopedagogiky, eniopsychologie, eniomedicíny a jejich uplatnění ve prospěch člověka, společnosti a přírody. Tito lidé mimo jiné studují školy a navštěvují kurzy, které se zabývají různými oblastmi enioanatomie, eniopsychologie, parapsychologie, psychotroniky, eniomedicíny a duchovně se sebevzdělávají. Zároveň provádějí teoretický výzkum spojený s praxí a tím se vyvíjí jejich integrální vědomí, tj. vnímání minulého, současného a budoucího, zemského a kosmického, hmotného a duchovního jako součást reality a jednoty s informačně-energetickými poli. Proto mohou nabídnout člověku ty nejkvalifikovanější služby. Poznatky, které takto získávají, mohou dát k dispozici všem, kteří o ně mají zájem a hodlají je využít ve prospěch člověka.
Po tomto stručném výkladu o některých aspektech enioanatomie v dnešní úrovni poznání a o začlenění znalostí o jemnohmotných tělech do objektivní reality může být člověk o krůček blíže k pochopení významu a prospěchu, který pro něho může mít praktické využití enioanatomie. Dnešní poznání enioanatomie jemnohmotných těl je takové, že může pomoci vytvořit enioanatomický základ eniocytologie, eniohistologie, eniofyziologie, eniomedicíny, eniopsychologie, eniopedagogiky, duchovní pedagogiky, duchovního a PSI-fenomenálního léčitelství a jiných oborů o člověku. Uskutečnění tohoto umožní vznik kvalitativně nových eniologických technologií výchovy, výuky, vývoje, zdokonalení, léčení, regenerace, rehabilitace a rekondice člověka. Je neobyčejně důležité, že všechny tyto technologie je možné sjednotit v různých variantách do jednotného celku.
Autor: doc. Mgr. Anatolij Vasiľčuk, CSc.
Zdroj: www.vasilcuk.cz
Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.
Buďte první, kdo přidá komentář