Výkon éterického záření

Ruský éterik prof. Ignatěnko svého času rozpustil mraky před několika sty osob v Průhonickém parku. Odhadnutý hmotný výkon, vycházeje z odpaření vodní masy v mraku, činí 100 megawatt. Tento výkon, generovaný éterikem na popud jeho vědomí přes astrální tělo (nevědomí), putuje nějakým způsobem z aury Ignatěnka do hmoty mraku. Domníváme se, že se tak děje přes auru mraku za pomocí energetické banky v paralelním světě.

Jako jednotku výkonu éterického záření zavádíme Pj jednotku. Ta má hmotný tvar kružnice v doteku se svým průměrem. Její velikost nerozhoduje. Je vyrobena obvykle kresbou tonerem na bílém papíru. Na vrchní straně má záření polaritu F, na rubu papíru polaritu M. Z pohybu pendlu v zóně nacházející se kolem hořící svíčky lze stanovit mechanický výkon závaží pendlu při měření jeho rotace. Tentýž výkon lze zjistit mentálně pomocí morfické rezonance mezi rezonátorem umístněném v zóně svíčky a rezonátorem umístněném na měřící X straně ódometru. Vychází nám relace „Éterický výkon měřený v Pj jednotkách na ódometru odpovídá zjištěnému hmotnému výkonu rotace pendlu v miliwattech.“ Platí relace „1 Pj éterická jednotka odpovídá mechanickému výkonu 1 miliwattu.“

Měření éterického výkonu na ódometru

Ódometr je dřevěná lať s nanesenou stupnicí obvykle v cm o délce 1 m. Na jedné straně latě přivádíme měřenou neznámou zónu, na opačné straně pokládáme naše Pj jednotky. Těch tam nakládáme tolik, aby zářivé výkony obou zón byly stejné V tom případě se hranice mezi zónami nachází uprostřed latě ve stejné vzdálenosti od zdrojů obou zón. V tomto místě pendl držený éterikem kmitá kolmo na lať. Toto měření je možné, neboť éterické zóny se šíří mnohem snadněji v pevné látce (v našem případě ve dřevě) než ve vzduchu.

Na schématu je vyobrazeno dynamické sledování úbytku vitality smrčku, který je ofukován teplým vzduchem. Úbytek vitality je spojen s úbytkem zóny kolem něj. Jako porovnání můžeme toto vyzařování srovnávat s vyzařováním zdravého smrčku jako standardem.

Měření éterického výkonu vzdálených objektů

Máme-li co činit s éterickými paprsky pozorujeme, že pro ně platí stejný odraz od roviny nebo parabolického zrcadla jako pro světelné paprsky. Éterický paprsek vyrobíme snadno tím, že do uzavíratelné nádoby vložíme zdroj ódu a krabici proděravíme malým otvorem. Dráhu paprsku lze sledovat z pohybu pendlu po jeho ose. Je vhodné sestrojit zařízení podobné hvězdářskému dalekohledu, ve kterém se používá zrcadel. V odoskopu, schematicky znázorněném na schématu, prochází éterický paprsek skrze krytku a dopadá na parabolické zrcadlo. Od něj se odráží do ohniska zrcadla. Tam se nachází hmotný senzor, ve kterém se paprsek promění v lokalizovanou éterickou zónu. Ta je svedená hmotným vodičem izolovaném od země k měřící straně ódometru. Tak lze stanovit zářivý výkon dopadajícího éterického paprsku ze vzdáleného zdroje.

Autor: doc. RNDr. Martin Setox, DrSc. (občanské jméno doc. RNDr. Ivo Chudáček, DrSc.)

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.