Schizofrenie – nemoc, která i přes současný pokrok medicíny zůstává stále hádankou. Zásadní a jasná příčina jejího vzniku dosud nebyla objevena, i když středem zájmu mnoha specialistů je už roky.
Odborníci se shodují, že tato choroba pravděpodobně vzniká kombinací mnoha vrozených a získaných faktorů. Nabízíme přehled nejčastějších okolností, které jsou dávány s rozvojem schizofrenie do souvislosti.
1. Geny a vývoj
Vliv dědičnosti je intenzivně zkoumán. Je známo, že pokud jeden z rodičů trpí schizofrenií, je pravděpodobnost onemocnění dítěte kolem 10 %. Pokud jsou nemocní oba dospělí, je riziko, že jejich potomek bude chorobou zasažen, vyšší než 45 %. Pro dítě zdravých rodičů (a tedy nejspíš i pro většinu z nás) je celoživotní nebezpečí rozvoje schizofrenie 1 %, což svědčí pro významnou roli dědičnosti. Neexistuje však jeden konkrétní gen, který by byl za tento problém zodpovědný. Nejspíše je jich poškozeno více a dědí se spíše určitá „zranitelnost“ mozku, který je pak náchylnější ke vzniku onemocnění. Svoji roli hrají zřejmě infekční choroby matky během těhotenství a obtíže při porodu.
2. Odlišná stavba a funkce mozku
Výzkumy ukazují, že v mozku lidí se schizofrenií bývá přítomna určitá nerovnováha v rozložení chemických látek, které umožňují přenos informací mezi mozkovými buňkami. Tyto látky se nazývají neurotransmitery. Existuje jich celá řada a vzájemné vztahy mezi jejich účinky jsou velmi komplikované. Se schizofrenií bývá spojována zejména nerovnováha hladin dopaminu, serotoninu a glutamátu. Užívání léků ze skupiny antipsychotik pomáhá stabilizovat právě hladiny dopaminu v různých oblastech mozku. Bylo také popsáno mnoho drobných odchylek ve výstavbě mozku – lidé se schizofrenií mívají například prostornější mozkové komory a malé odlišnosti jsou i v propojení důležitých oblastí mozku.
3. Způsob života
Významnou roli v rozvoji schizofrenie hrají i některé zátěžové životní události, zejména u lidí, kteří mají určitou vrozenou zranitelnost mozku. Mezi těmito faktory stojí na předním místě dlouhodobé užívání marihuany a jiných drog, zejména je-li kombinované s pitím alkoholu. Zajímavé je také to, že schizofrenií častěji onemocní lidé, kteří se narodili v městském prostředí, než ti z venkova.
4. Fungování rodiny
Některé teorie uvádějí jako důležitý rizikový faktor narušené vztahy v rodině. Různí vědci popsali své vlastní a často velmi odlišné úvahy popisující fungování rodin, kde některý z potomků onemocní schizofrenií. Názory si ale často navzájem odporují. Pro část autorů je „rizikovou“ až příliš ochranitelská a nadměrně pečující matka, která neustálým kontrolováním omezuje zdravý vývoj dítěte. Jiní naopak dávají vinu ženám, které se k potomkovi chovají chladně a odmítavě. Jisté však je, že nefunkční rodina představuje pro dítě vždy závažný stres, který může u jedinců s vrozenou dispozicí zvýšit riziko rozvoje různých psychických poruch, nejen schizofrenie.
Otázky zůstávají
I přes velké množství výzkumů a tezí je schizofrenie pro lékaře pořád záhadou. Není například stále jasné, kolik z výše uvedených rizikových faktorů je „potřeba“, aby se u člověka nemoc rozvinula. Pro pacienty, kteří již schizofrenií onemocněli, ale nejsou teorie až tak důležité. Hlavní je pro ně vždy pochopení, tolerance okolí a podpora při správné léčbě.
Zdroj: www.health.gov.au
Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.
Buďte první, kdo přidá komentář