Odškodníme vás, pokud vaše dítě zemře následkem očkování

Aneb ministr Vojtěch se pokouší „otupit hrany odpůrců očkování“ a předložil poslancům návrh zákona.

„Stát poskytne náhradu osobě blízké očkovanému za duševní útrapy, dojde-li následkem povinného očkování k usmrcení nebo zvlášť závažnému ublížení na zdraví očkovaného,“ schválili doslova poslanci ze všech poslaneckých klubů.

Návrh zákona ještě bude posuzovat Senát a poté prezident republiky.

Výše odškodnění za újmu po povinném očkování se má řídit Občanským zákoníkem a předpokládá se, že celková výše náhrad nepřesáhne 100 milionů korun ročně.

Žádost bude nutno podat ministerstvu do tří let od doby, kdy újma vznikla.

V případě uznání nároku, pokud chybu neudělal očkující lékař nebo výrobce vakcíny, vyplatí jej Ministerstvo zdravotnictví do půl roku od doručení žádosti. V případě, že se tak nestane nebo bude poškozenému přiznána nižší než žádaná částka, má právo se do čtyř let obrátit na soud.

Úřad veřejné ochránkyně práv původně navrhoval, aby zákon platil i pro očkované tři roky zpětně. Podle aktuálního návrhu ministerstva má však platit 15 dní od vyhlášení.

Z původního návrhu byla rovněž vypuštěna kompenzace nákladů majetkové újmy jako je vyplacení bolestného nebo náhrada ušlého výdělku vyplývající z Občanského zákoníku a jak platí v případě jiných poškození lékařským výkonem. To v praxi může být uplatněno až po ustálení zdravotního stavu, což bývá zpravidla jeden rok. Rodinám, které mají už tak složitou situaci a některé se pro hrazení nákladné léčby dokonce zadlužily, se situace ještě zkomplikuje. Nárok na odškodnění bude mít ve skutečnosti jen malá část poškozených a mnozí zůstanou dál bez pomoci.

Pro posouzení žádosti o odškodnění nebude vyžadován důkaz příčinné souvislosti. „Z odborného medicínského poznání vyplývá, že určité případy újmy na zdraví, například anafylaxe nebo anafylaktický šok, branchiální neuritis, encefalopatie, chronická artritida, vyskytnou-li se v určitém čase po očkování, jsou velmi pravděpodobně důsledkem reakce organismu na podání konkrétní očkovací látky,“ píše se v dokumentu. V ostatních případech bude ministerstvo posuzovat nárok podrobněji.

Anafylaktickým šokem se rozumí alergická reakce, při níž se objeví otok, vyrážka, dušení a nízký krevní tlak. Branchiální neuritida je ztráta pohyblivosti paže či ramene, artritida zánětlivé onemocnění kloubů, encefalopatie postižení mozku.

Trvalé dopady na zdraví, jako nejrůznější posuny v psychomotorickém vývoji, neurologické komplikace, trvalá ochrnutí končetin nebo lícních nervů aj., budou hodnoceny s časovým odstupem.

Mezi méně závažné a mnohdy bezprostředně po očkování projevené obtíže patří např. horečka okolo 38 stupňů, na kterou jsou rodiče v lékařských ordinacích často upozorněni jako na běžnou reakci, jíž není třeba se obávat. Zřejmě proto – a z nedostatečné informovanosti veřejnosti – může být skutečným reakcím věnována menší pozornost, než je záhodno, a tyto jsou pak v praxi jen zřídka hlášeny na SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv). Potom je logické, že se v diskuzích na téma „pro a proti očkování“, operuje se zanedbatelným počtem nahlášených nežádoucích reakcí, než je skutečnost.

Pakliže připustíme možnost alespoň některých souvislostí lehčích či těžších postižení vzniklých následkem očkování, na něž již dlouhodobě upozorňují i někteří odvážní a v zahraničí uznávaní odborníci a lékaři z naší republiky, nevyhneme se konfrontaci s etickým pohledem na věc, vždyť v čekárnách ordinací dětských lékařů stěží narazíme na fotografie plačících a trpících dětí, naopak, vítají nás veselé obrázky s medvídky a srdíčky a člověk tak lehce propadne dojmu, že je vše v pořádku, a se SLEPOU DŮVĚROU odevzdá vlastní zodpovědnost za zdraví svého dítěte do rukou cizích osob a systému.

Komu z těch, kteří nebudou mít dostatek „štěstí“ a jejich milované dítě přijde k újmě na zdraví či dokonce na životě, bude peněžní odškodnění tohoto fatálního životního „omylu“ dostatečnou kompenzací?

Důvod vzniku návrhu zákona dává smysl – pokud stát něco ukládá jako povinnost, měl by nést zodpovědnost i za vzniklé komplikace. Kdo však objektivně a bez střetu zájmů posoudí, zda potíže skutečně mohla způsobit vakcinace a zda by se u dítěte rozvinuly i bez ní? Podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly má tuto otázku řešit vyhláška upřesňující zákon, kde budou popsány stavy, u kterých je vysoce pravděpodobné, že vznikly v souvislosti s očkováním. Kromě toho bude hrát zásadní roli speciální komise.  Ta bude mít právo vyjádřit se, zda má dané poškození skutečně souvislost s povinným očkováním. V případě nejasností potom může o stanovisko požádat soudního znalce nebo poradce.

Povinnými pravidelnými očkováními dětí v České republice jsou:

Hexavakcína
Plošné očkování dětí hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, virové hepatitidě B, Haemophilus influenzae b a dětské obrně se provádí třemi základními a jednou posilující dávkou od 9. týdne (3. měsíce) věku.

Kombinovaná vakcína proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím
Základní očkování proti zarděnkám, spalničkám a příušnicím se provede živou očkovací látkou, a to mezi 13. – 18. měsícem po narození dítěte. Přeočkování se provede 1 dávkou ve věku od 5. až 6. roku dítěte.

Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli
Přeočkování proti záškrtu, tetanu a dávivému kašli se provádí v 5. až 6. roce věku.

Kombinovaná vakcína proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a dětské obrně
Přeočkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli a dětské obrně se provádí v 10. až 11. letech.

Všechna tato očkování děti absolvují do 11 let.

Tématu očkování se podrobně věnuje již několik let hnutí Rozalio, jehož cílem je dobrovolný systém očkování s dostatečnou informovaností široké veřejnosti, vybízí k veřejným diskuzím a snaží se také podílet na změně právní úpravy očkování v ČR. Rozalio podporuje rodiče v jejich individuálním přístupu k očkování s ohledem na zdravotní stav dítěte a s minimalizací možných rizik.

Aktuálně platný očkovací kalendář naleznete zde.

Povinnost podstoupit vakcinaci vysvětluje ministerstvo ochranou zdraví celé společnosti. Podle něj jsou v případě vysoké proočkovanosti proti infekci chráněni i ti, kteří ze zdravotních důvodů očkováni být nemohou. Roste však počet rodičů, kteří děti očkovat nenechávají nebo ho odkládají do vyššího věku, protože je považují za nebezpečné. Závažné nežádoucí účinky ale podle oficiálních vyjádření odborníků „nejsou prokázány“ (mj. díky špatné informovanosti a podcenění závažnosti tématu, a tím pádem nízkému počtu hlášených vedlejších účinků), přitom již léta po celém světě probíhají nejrůznější oficiální i nezávislé výzkumy prověřující poměr prospěšnosti a škodlivosti vakcinace a z ní plynoucích případných nežádoucích účinků a trvalých poškození lidského organismu. Bohužel, některá témata v naší společnosti „jsou tabu“, a tak se k objektivním výsledkům jen stěží dostaneme oficiální cestou.

Zpracovala: Živa MagdaLenka

Zdroje: www.idnes.cz, www.irozhlas.cz, www.novinky.cz, www.zdravotnickydenik.cz, www.seznamzpravy.cz, www.ockovacicentrum.cz,  www.rozalio.cz

Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.