Nadbytečná spotřeba léků proti depresi je v současnosti jedním z nejdiskutovanějších témat v psychiatrické obci. Zastánci antidepresiv argumentují především prokazatelným poklesem sebevražednosti, odpůrci jejich nežádoucími účinky. Nejnovější statistiky však varují před zdánlivě novým fenoménem. Antidepresiva užívá stále více lidí mladších 25 let.
První antidepresivum známé pod názvem iprioniazid se objevilo v 50. letech 20. století, kdy bylo zjištěno, že lék původně vyvíjený proti tuberkulóze zmírňuje symptomy deprese. Počátky antidepresiv jsou spojovány s četnými vedlejšími účinky. V dnešní době se tzv. tricyklická antidepresiva nasazují pouze v těžký případech, nahradila je antidepresiva 2. generace, jejichž účinnost je velmi podobná, avšak nežádoucí účinky jsou silně redukovány.
Právě z tohoto důvodu je řada lékařů antidepresivům otevřená. Dokáží nahradit dlouhé a ekonomicky náročnější psychoterapie, jejichž výsledek není zdaleka tak jistý. Navíc většina vedlejších účinků jako je ospalost, závratě, noční můry či suchost v ústech by měla ustat během prvních týdnů užívání, kdy organismus novou látku adaptuje.
Ostentativní otázkou však zůstávají potíže, které se objevují až po delší době užívání. Mezi nejčastější patří sexuální dysfunkce a přibývání na váze. Vyskytují se však i mnohem závažnější problémy. Podle autorů Scientific journal je jenom v USA ročně hospitalizováno více jak 200 tisíc osob s psychózou vyvolanou antidepresivy.
„Při použití léků – antidepresiv je výhoda, že nemusíme znát příčinu deprese, ale riskujeme, že ovlivňujeme mozek, který je v pořádku, zatímco chyba je v našem nastavení, našich představách anebo očekáváních. Antidepresiva mohou být silně a rychle působící léky, ale současně jsou to i léky s mnoha zásadními nežádoucími účinky, a proto určitě nedoporučuji jejich lehkovážné předepisování a užívání,“ varuje doktorka Margit Slimáková, odbornice na zdravotní prevenci a výživu.
Stoupenci postoje, že antidepresiva jsou v současnosti silně nadužívaná, kritizují také skutečnost, že u nich neexistuje žádné preskripční omezení. Antidepresiva tak může z lékařské praxe předepsat kdokoliv, třeba i praktický lékař. Odborný posudek závažnosti deprese je však mnohdy naprosto klíčový.
„Studie prokazují, že u mírných a středně těžkých depresí mohou být přirozená terapeutika a pohyb prospěšnější než léky. Terapie těžkých depresí potom vždy patří pouze do rukou odborníků,“ dodává doktorka Slimáková.
Podle statistiky EZP (Elektronická zdravotní knížka) užívá v současné době antidepresiva cca 5 % Čechů. Situace se na první pohled nezdá tak alarmující. V USA je toto číslo už celých 11 % a antidepresiva jsou zde třetím nejpředepisovanějším lékem vůbec. V Čechách se stále ještě nedostaly do tabulky prvních deseti.
Na druhou stranu, za posledních 13 let se spotřeba antidepresiv u nás enormně zvýšila. V roce 2000 bylo předepsáno 37 miliónů denních dávek. V roce 2012 však už hovoříme o 178 miliónech, což je skoro pětinásobek.
Stále častější předepisování antidepresiv je ovlivněno několika faktory. K těm nejzásadnějším bezpochyby patří nový světový názor, který říká, že deprese je něčím naprosto běžným, za co se rozhodně není třeba stydět.
Tolerance současné společnosti vůči lékům proti depresi s sebou přináší pozitiva i negativa. Jedním z pozitivních důsledků je fakt, že díky překonanému studu vyhledávají pomoc i lidé, kteří trpí těžkými depresemi třeba i několik let. Zároveň však roste počet osob, jež antidepresivy řeší své povrchní problémy, s kterými by si s kapkou snahy dokázali poradit sami.
Mění se ale také věková hranice uživatelů těchto léků. Zatímco ještě před lety byl typický uživatel charakterizován jako člověk středního a vyššího věku, dnes k nim patří i velmi mladí lidé před plnoletostí.
Míra zvýšení deprese u dětí je podle studie Harvardské Univerzity více jak 23 % ročně. Není proto výjimkou, že s léky proti strachu a úzkostem začínají školáci třeba už ve třinácti či čtrnácti letech.
Antidepresiva jim mohou v psychicky náročných obdobích značně ulehčit. Stres před vysvědčením, z přijímacího řízení, dále pak z maturity nebo během zkouškového období na vysoké škole.
Jenže zakončením školních let to rozhodně nekončí, ba naopak. Strach o vlastní zabezpečení, z nalezení zaměstnání a z nestálé ekonomické situace se člověku, který je zvyklý své problémy řešit léky, zvládá už jen opravdu těžko.
Deprese jako taková je nemoc velmi nevyzpytatelná, avšak velmi často k ní můžeme mít sklony díky genetickému přenosu. Stoprocentní prevence neexistuje, ale riziko vzniku se dá značně snížit. Mezi preventivní opatření patří dostatek spánku, zdravý životní styl, dostatek pohybu. Doporučuje se i řada duševních cvičení jako je meditace, jóga nebo v současné době populární tai-chi.
Vhodné je také eliminovat stres dříve, než opravdu propukne v depresi. Většina potenciálních uživatelů antidepresiv by se ze všeho nejdříve měla pokusit své problémy zmírnit přírodní cestou. Z bylinek může pomoci třezalka, kozlík, heřmánek nebo meduňka.
Autor: Denisa Chňoupková
Zdroj: www.zapnimozek.cz
Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.
Buďte první, kdo přidá komentář