Fyziologicky prospěšné účinky meditace byly potvrzeny již mnohými výzkumy. Nejnovější z těchto výzkumů se uskutečnil na Harvardské univerzitě. Vědci z Harvardské univerzity uskutečnili v Hlavní nemocnici v Massachusetts (Massachusetts General Hospital (MGH)) výzkum v trvání osm týdnů, kterým se potvrdilo, že díky meditaci je opravdu možné změnit stavbu šedé hmoty našeho mozku již v průběhu osmi týdnů.
Co zjistil výzkum
Tento výzkum je zatím prvním výzkumem vůbec, který potvrzuje, že meditace postupem času vede ke změně ve struktuře šedé hmoty mozkové.
Hlavní autorka uvedeného výzkumu Sara Lazar, která vede v Hlavní nemocnici v Massachusetts psychiatrický výzkumný program pomocí technik zobrazování mozku a je zároveň i profesorkou psychologie na Lékařské fakultě na Harvardské univerzitě, vysvětluje:
„Pod pojmem meditace či meditační cvičení si nejčastěji představujeme klidné pocity a fyzické uvolnění.
Nicméně osoby, které se pravidelně věnují meditaci, opakovaně tvrdí, že meditace zlepšuje činnost mozku a psychologické schopnosti, které pak vydrží během celého dne. Náš nejnovější výzkum dokazuje, že změny v stavbě mozku mohou být důvodem pro zmíněnou lepší činnost mozku a psychologické schopnosti u osob, které se pravidelně věnují meditaci.
To také znamená, že osoby, které pravidelně meditují, se také cítí lépe a nebude to jen tím, že si při meditaci na chvíli odpočinuly.“
V zmíněném výzkumu byly použity fotografie mozku 16 účastníků, které byly zhotoveny pomocí magnetické rezonance (MR) dva týdny před zahájením výzkumu. Fotografie mozku pomocí magnetické rezonance byly pak zhotoveny i po skončení výzkumu.
Analýza fotografií se zaměřovala zejména na ty části mozku, na kterých byly patrné změny v jeho stavbě. Tyto změny byly výsledkem působení pravidelné meditace už v předchozích výzkumech.
Meditace a hustota šedé mozkové kůry
Uvedená analýza zjistila zvětšenou hustotu šedé hmoty zejména v hippokampu (část mozku zodpovědná za schopnost učit se a paměť), jakož i v částech mozku, které souvisejí se sebeuvědomováním, soucitem a se schopností introspekce.
Účastníci Harvardského výzkumu se věnovali meditaci každý den přibližně 30 minut. Jako meditační techniky se využívaly řízená meditace za pomoci poslechu audio nahrávek či uvědomování si vjemů, pocitů a stavů mysli bez jejich posuzování. Iniciátorkou celého výzkumu účinků meditace na lidský mozek je Brita Holz, která je také členkou výzkumu v Hlavní nemocnici v Massachusetts, jakož i na Univerzitě Giessen v Německu.
K zjištěným výsledkům výzkumu se vyjádřila: „Je úžasné si uvědomit, že náš mozek je tvarovatelný a že právě my můžeme pomocí meditace hrát aktivní roli při jeho přetváření, což se projeví na celkovém lepším zdraví a lepší kvalitě našeho života. Značná část výzkumu provedena na různých vzorcích účastníků potvrdila, že meditace vede k nezanedbatelnému zlepšení zdravotního stavu a ke zmírnění příznaků nejrozličnějších onemocnění. Vědci v současnosti zkoumají zejména mechanismus, díky kterému dochází prostřednictvím meditace k pozitivním změnám ve stavbě lidského mozku.“
Mylné představy o meditaci a jak správně meditovat
Běžná mylná představa o meditaci je, že při ní musíme sedět v meditačním sedě, nebo že musíme provádět určité speciální úkony, pokud chceme, aby se dostavily nějaké výsledky. No pravdou je, že jediné, co musíme udělat, je zaujmout polohu, ve které se cítíme naprosto pohodlně. Může to být například sed s překříženýma nohama, ležení na posteli, pohodlné sezení na gauči apod. Další mylnou představou o meditaci je, že se máme „pokusit“ vyprázdnit naši mysl. Jeden velmi důležitý aspekt meditace – a je dobře, že ve výše zmíněném výzkumu ho účastníci praktikovali – je „uvědomování si vlastních vjemů, pocitů a stavu mysli, ale bez jejich posuzování.“
Když meditujeme, nemusíme se snažit „vyprázdnit“ naši mysl. Stačí, když naše myšlenky, pocity či jakékoliv emoce, které právě v této chvíli prožíváme, necháme jen tak volně plynout. Neposuzujme je, nelpněme na nich, jen je nechme takové, jaké jsou, klidně přicházet a odcházet. Meditaci pravděpodobně nejlépe vysvětlíme tak, že je to především stav bytí. Na to, abychom takříkajíc „meditovali“ a měli z meditace nějaký užitek, nemusíme sedět půlhodinu v nějakém speciálním sedě. Samotnou meditaci můžeme provádět například i během chůze nebo i těsně před usnutím, když už večer ležíme v posteli. A v průběhu dne můžeme také postupně přestat posuzovat naše myšlenky, dokud zcela nezmizí, nebo si můžeme také zachovávat stálý vnitřní klid a sebeuvědomování.
Závěr
V protikladu k běžné představě, existuje řada způsobů, jak můžeme meditovat. „O meditaci bychom si měli uvědomit jednu naprosto základní věc, a sice, že meditování nedosáhneme žádnou zvláštní technikou. Co se týče meditace, takzvané staré techniky a nové vědecké metody neuroterapie, které dokazují účinek meditace na mozkové vlny, jsou ve skutečnosti totéž. Meditace však není vedlejším jevem nějaké techniky. Meditace se děje mimo mysl. A mimo mysl se nedostaneme žádnou technikou.“
Zdroj: www.mocvedomi.cz
Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.
Buďte první, kdo přidá komentář