Přátelé, tentokrát bych se chtěla pověnovat tématu Vnitřního Hlasu a hlasu tzv. Našeptávače. Všichni známe obojí. Jen si mnohdy neuvědomujeme, ze kterého Zdroje zrovna čerpáme. V každém z nás dříme Duch Věčnosti, který obsahuje veškeré informace o Stvoření.
Nám lidským Bytostem je dána vždy v individuální inkarnaci jistá část k nahlédnutí, podle toho, jakým Záměrem Duše procházíme, jaké máme dispozice vzhledem k minulým inkarnacím a touze poznávat a zvědomit si vše ve svém srdci i hlavě.
Klasická INTUICE či PŘEDTUCHA jsou aspekty pocitů, které jsou stálé… Stálé v tom smyslu, že i když stokrát změníte názor a vaše emoce uvidí za den jednu a tutéž situaci z mnoha úhlů pohledů, společným jmenovatelem je PŘÍCHUŤ STEJNÉ CHUTI.
Hovoříme o HLASU BOŽÍM, který nám připomíná PRAVDU. A co je to Pravda? O tomto tématu se rozepíši jindy, všichni víme, že existuje jedna Celistvá Pravda, z níž má každý jedinec tu svou… Moudře jsme si již někteří přišli na to, že přesvědčovat své okolí o své pravdě je holý nesmysl a k tomu velmi vyčerpávající.
Vrátím se k Božímu Hlasu. Stále KONSTANTNÍMU. Jeho příchuť je sladká, byť oznamuje nepříjemnost či upozorňuje na jistá nebezpečí. Nemůže být jiná, pochází z aspektu našeho Vyššího Já, které neustále provází naše vtělené já. Nemůže být on něj odtrženo, v představě si můžete prožít jakousi velikánskou Mikulášskou čepici nad námi, nad sedmou čakrou asi metr a půl, v tzv. Bodě Individualizace.
Kdekoliv se hneme, je stále s námi. Naším duchovním růstem, uvědomováním si souvislostí a snahou o prohlédnutí iluze našeho ega s jeho povahovými vlastnostmi, se tuto Čepici jakoby snažíme nasadit a splynout s Ní…
V tomto spojování se dostáváme v propojení s Vyšším Já, Bodem třetího Oka a našeho Srdce do souladu.
Splýváme v Jedno, propojujeme se také s Matkou Zemí tzv. Línií Hara, která nás uzemňuje.
Čili jak si být jisti svou Intuicí?
Milí, všichni jsme svými Guruy, Vědmami, Proroky, však je značně těžké, pokud jsme se situací emočně spjati, uvidět JÍ opravdu očima Pravdy. Neboť naše emoce jsou lidskými Emocemi, které jsou propojeny touhami našeho Ega, a to si zakládá na prožití jistých pocitů, bez kterých se cítí oslabené, smutné či nenaplněné.
Takže naše Ego vždy chce PROŽÍVAT! Na tom není vůbec nic špatného, proč bychom se zde na Zem jinak rodili? 🙂 Však naše netrpělivost a touha mít TO co nejdříve, nás zavádí právě velmi často do PSEUDOINTUICE, která se umí tvářit svatě, prostě nás dokonale ošálí…
Na chvíli se jí uklidníme, neboť nakrmíme své emoce. Vydechneme si, jo, výsledek je blízko! 🙂 Výsledek je mnohdy ještě velmi daleko…
Ale i tato Pseudointuice plní svůj účel, nic není špatné, nezapomeňte, zavede vás sice více do bažin našeho nevědomí, ale o to víc se pak snažíme vyplavat na povrch a pořádně se nadechnout! 🙂
Naučit se rozlišit jedno od druhého je cvičením se v tzv. ODPOUTANOSTI. Odpoutanosti od výsledku, neboť pokud jsme plně závislí na splnění svého Cíle, pak s největší pravděpodobností budeme nabíhat babě Jaze na lopatu:)
CÍL JE CESTOU, Přátelé, stačí si pouze prožít tato slova a naše aurické pole zažije dokonalou proměnu… Naše Vyšší Já – Mikulášská čepice – se zase o kousek přiblíží a zaplaví nás vnitřním klidem v propojení silnějšího pocitu Lásky s Bohem. Naše Srdce se o kousek víc otevře, naše třetí Oko o kousek víc prohlédne…
Takže závěrem shrneme naše sdílení – INTUICI cítíte v jisté situaci stále stejně, může se stát cokoli a DOSLOVA A DO PÍSMENE to může vypadat naprosto ztraceně, můžete pochybovat a nemít absolutně ani jedno záchranné lano své mysli, někde v dáli, až strávíte smutek a žal z toho, ŽE TO NEVYŠLO, OBNOVÍTE KLID A PUSTÍTE TO, vrátí se… Tiše anebo bouřlivě, ale vždy sladce, jako byste namazali čerstvý chléb domácím máslem a nechali ho na něm roztéct…
PSEUDOINTUICE má za úkol vystřelit člověka do výšin a v emočním nasazení mu nakukat, že to či ono opravdu vyjde či nevyjde, že ten člověk je takový či makový, ale jakmile jste v klidu, ve výdechu a odevzdání, AŤ SE STANE, CO MÁ, ztratí se…
Zůstane zase ta sladká chuť INTUICE, která oznámí PRAVDU. Tu, která je pro nás osvobozující. Jestli jí budeme chtít přijat, či nikoli, jestli se nám líbí, či nikoli, to už je jiná… Proto se chodívá spousta z vás radit k jiným, jelikož druhým se poradí vždy lépe – z jednoho důvodu, nejste zaujatí.
Pokud to není vaše dítě či osoba, na které vám velmi záleží, pokud to není vaše zdraví či jiné osudové záležitosti, pak už jen vaše mistrovství určí, nakolik jste ochotní se podívat do hloubky a přijat nepřijatelné…
INTUICE může být také průběžná. Povede vás k zjištění toho, že se zaobíráte Pseudointuicí. Že jste třeba uvěřili něčemu, co dostávalo mnoho „razítek“ a tak jste se stále ujišťovali, že jdete správně. Zkuste nějakou dobu být bez těch razítek – tzn. nevykládejte si karty, nikam na rady nechoďte, nehledejte neustále odpovědi na Nebesích v symbolech mráčků a různých potvrzení, kterých je mnohdy velmi mnoho, ale jen proto, abyste zrychlili a prokoukli svou iluzi co nejdříve…
VŠE SI ŽÁDÁ ROVNOVÁHU.
Ve správný čas zvýšíme své úsilí, ve správný čas vše odevzdáváme. Důležité je NEPŘEHODIT TYTO ETAPY! 🙂
KDY SE MÁM POSTAVIT SITUACI A ŘEŠIT JÍ – nezalézt do kouta, ale byť s bijícím srdcem vstoupit do ringu a říci či učinit své. KDY MÁM VŠE ODEVZDAT DO BOŽÍCH RUKOU – netlačit za každou cenu a nepřebíjet svou energií okolí.
MISTRA dělá cvičení se v trpělivosti, v přijímání svých omylů, v ochutnávání Pravd a Nepravd, v nebojácnosti prožít prostě Vše, co je mu Osudem dáno, co si sám vytvořil.
Přeji nám všem POŽEHNANÉ JARNÍ DNY v důvěře svého Vedení a přijímání obého – jak Intuice, tak Pseudointuice jako průvodců v učebních životních lekcích.
S láskou léčitelka Renáta Rowena*
Autor: Renáta Rowena*, www.renatarowena.cz
Staňte se partnery magazínu Kulatý svět, přidejte se k autorům. Kontaktujte naši redakci.
Buďte první, kdo přidá komentář